Nymfy a fauni mívali taky takové planoucí oči do tance, ruce propojovala nahá těla tančících, s neslyšným
hřmotem se přenášela zprava doleva ve skocích, jež byly nehnuté.
Uzavírali do sebe žádostivé oči.
Nymfy mívaly taky takové oči plné opojení z tance a alkoholu.
Zestaral dřív, než se toho nadál. A krásný čas mladosti utekl. A člověk stál v úžasu nad tím, jak náhledl do zářících chodeb a sálů zalitých sluncem, do sálu mladosti, do poschodí vzpomínek, na melancholii, na kouzla každého, kdo ve vyjevení se chvěl v rytmu srdce. Zaléval slzami trvale unavené oči, stažen z oběhu. A v každém křídle byly ženy.
hřmotem se přenášela zprava doleva ve skocích, jež byly nehnuté.
Uzavírali do sebe žádostivé oči.
Nymfy mívaly taky takové oči plné opojení z tance a alkoholu.
Zestaral dřív, než se toho nadál. A krásný čas mladosti utekl. A člověk stál v úžasu nad tím, jak náhledl do zářících chodeb a sálů zalitých sluncem, do sálu mladosti, do poschodí vzpomínek, na melancholii, na kouzla každého, kdo ve vyjevení se chvěl v rytmu srdce. Zaléval slzami trvale unavené oči, stažen z oběhu. A v každém křídle byly ženy.
V některých oknech vzduté záclony, potrhaná těla stařen se vykláněla z oken a jaksi zírala na nádvoří, prsty olamovaly listy květin, nemusely už reflexy oživovat ulice a zábavy, zástupy nahatých milců, kteří poletovali stropem a chodidel buclatých nohou a kyprého dětského masa a kroužkujících bříšek a náruče cizokrajných květin.
Podle Hrabala
Žádné komentáře:
Okomentovat