J.-P.S.: Ano, těch hnědokošiláčů jsem si užil. Metaxas, to jsme také pocítili, ale protože se nevědělo přesně, co chce, a měli jsme málo informací, nevadilo to tak moc.
S. de B.: Vzpomínám si přesto, že jsme viděli jedno vězení v Nauplii. Potkali jsme tam Řeka, který nám řekl: "Tam uvnitř jsou posbíraní všichni řečtí komunisté." Řekl to s velkou hrdosti. A bylo to vězení, kolem dokola samé kaktusy. Jaké jsou vaše nejvýraznější vzpomínky na toto období? V Itálii jsme byli dvakrát.
J.-P.S.: Ano dvakrát, ve Španělsku také.
S. de B.: Španělsko nám připadalo rušnější.
J.-P.S.: To kvůli fašistům byla Itálie přepjatá, přimražená, s bývalými hodnotami, které mizely, nebo byly na nějakou dobu vyřazeny jako veteš. A Italové se zdáli být zlí. Jak se kolem fašismu seskupovali, neměli jsme pro ně sympatie, a nedali nám příležitost, abychom je měli. S lidmi ve městech a na venkově jsme se příliš nestýkali. Všude bylo to fašistické utažení.
Rozhovor s Jean-Paulem Sartrem
Žádné komentáře:
Okomentovat