Roztrhl poštovní pásku na obálce brožované knížky a četl:
"Henrik Ibsen: Nora. Domov loutek."
Aha! To stačí. Tak tedy jeho domov je hezoučký malý domov pro panenky a jeho ženuška panenka na hraní a on její velkou loutkou! Kráčeli až dosud po ostře šterkovaných cestách života jen tak si hrajíce - a byli štastní! Co jim tedy chybí? Jaké nesprávnosti se dopustili? Musí se tedy na to podívat, když prý se to dočte v téhle knížce!
Četl ji tři hodiny. Ale rozum mu nad tím zůstal stát. Co s tím má co dělat ona, jeho žena! Zfalšovali oni nějaké směnky? Nezfalšovali! Nemilovali se? Milovali! - Zavřel se do jakuty a četl knihu znovu; podtrhával si v ní modře a červeně, a když se schylovalo k ránu, posadil se a psal ženě. Napsal jí:
"Dobře míněný malý Ablativus o divadelní hře 'Nora', načmáraný starým Sněhem na palubě lodi Vanadis v Atlantickém ocená před Bordeaux (45 stupňů šírky, 16 stupňů délky).
1. Nora se za něho provdala, protože ji miloval, a v tom měla po čertech pravdu, protože kdyby byla čekala, až přijde ten, koho by milovala ona, mohlo by se stát, že by on nemiloval ji, a pak by byla mohla leda v očnici lana čerta uvidět. Protože se stává jen velmi zřídka, že jsou do sebe oba po uši zamilováni.
Manželské historie
Žádné komentáře:
Okomentovat