středa 16. července 2014

O kostře člověčí

Vybírám pár ukázek týkajících se našich posledních minut na tomto světě. Snad potěší a pobaví.

Paradoxem je, že lidé páchají sebevraždy, přičemž zvířata, která by tak ráda žila, jsou denně popravována bez nároků na život. Smrt se nás netýká. Dokud žijeme, smrt není, a když přijde, nejsme už my. Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je pro člověka největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem. Je-li život úděsnější než smrt, je žití největší odvahou. Tak jako naděje zvětšuje šteští , tak strach zhoršuje pohromy. (Charlie Fletcher) Všichni se rodíme pro hřbitov. O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností. Vše, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, dělá v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium (šňupat perník) znamená tento rychlík opustit za jízdy; znamená to věnovat se něčemu jinému než životu: smrti. Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí. Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej! Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu. Neplačte, drazí, umírat se má v klidu. Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly. (Shakespeare) Kdo by lidi učil umírat, učil by je žít. Rozhodl jsem se, že si vypěstuju závislost. To jediný mě může zachránit před tím, abych si ustřelil palici. (Cobain) I ten nejstrašnější život je pořád krásnější než ta nejkrásnější smrt. Až uvidíte, že se chystám umřít, odneste mě do stínu dubu! Slibuji vám, že se odtud vrátím. Nikdy se neptej, komu zvoní hrana, zvoní tobě. "Žít a umřít před zrcadlem", řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu "a umřít". Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak. A smrt je zlo, tak Bozi uznali, vždyť kdyby byla krásná, též by zmírali. (Sapfó) Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude. (Seneca) Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme. V okamžiku největšího štěstí je žádoucí zemřít. Statečně umřít je lepší, než si život zachránit. (Tacitus) Sketa, než umře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutná smrti. (Shakespeare) Čestná smrt je lepší než život v hanbě. (Tacitus) a variace, kterých jsou tisíce a statisíce, takže se nebudu obtěžovat je uvádět. Nyní vidíte, že všichni jsme zralí na smrt jako nějaké čerstě spadlé slívy.
Kdo půjde se mnou? Rituálně se probodat kinžálem? Nejdřív se slušně zdunit, nějaký kvalitní matroš seženeme na každém rohu. Ale hezčí by bylo být high někde v ústraní, na kopci u lesů, tam se opít z ayahuascy a v polobdění nalehnout na meč.

Žádné komentáře:

Okomentovat