Je to takový vliv. Pevné vazby. Pevného stisku. Byl jsem kdysi v hospodě a viděl jsem tam ožralce, který vykřikoval hesla typu: zabiju tě, pojď, rozbiju tě, rozkopu tě, jseš mrtvý, umíráš, jsem mrtvý, zabiju se, mám se zabít? A když tak pokračoval asi hodinu, začal jsem ho nahrávat. Všichni ho samozřejmě trochu znali, ale pro mě to byla novinka, tenhle neskutečný štamgast, a tak mám jeho výkřiky včetně všech hrozivých nadávek zvěčněné na mobilu ve formátu arf. Musím uznat, že jsem se dosud nesetkal s tak apokalyptickým obejdou a že jeho výroky nepostrádaly kouzlo chvíle. Začal jsem taky psát, inspirován tím člověkem, novelu o padesáti stranách, která se pak ztratila a která pojednávala o ženě ve středních letech, milovnici chlastu a kouření a vůbec kratochvíl štastného života, která se vydala lovit do baru chlapy. Utahala každého na vařené nudli, a protože byla krajně sečtělá a velmi bystrá, leckterý s ní chtěl hned plodit děcka a vůbec mít s ní budoucnost. Ona ale tam šla čistě proto, aby potkala právě toho ožralu, který byl samozřejmě ohyzdný a starý, ale právě proto, že byl takový plesnivý dědek, který uměl jen pít a nadávat, ji přitahoval. Nic ji totiž nesliboval a jen ji chtěl prznit a dupat... a chtěl, aby byla taková Regina jeho smrti. Ten typ se třeba jmenuje Pepa... a protože byl pepa, tak jedině z depa.. měl všude na baru kámoše, na každého pořvával, že je jejich smrt, že mu dluží, že mu zaplatí útratu a když už asi po stopadesáté zopakoval, že tu všichni umřeme, aby nás následně ujistil, že jsme jeho kámoši, začínalo mi v koutku duše klíčit podezření, že v té hospodě zůstanu až do zavíračky. Samotné kecy by neměly cenu, kdyby nebyly ošperkovány výkřiky jako: jebeš s Kristem, máš mě za barabu? Lenka je ježibaba. Ty jsi eržika apod. z jinak velmi stereotypního projevu ty klenoty padaly na dlažbu a rozbíjely se s třeskem dopadajících slz. Když začal zpívat: Mám já rosénku, rosenkou jste vy, měl jsem jasno a už jsem se odtamaď nehnul, než jsem nenahrál přes 4 hodiny jeho samomluvy. V tom novelistním dílku vše končí podle očekávání, ona si s ním rozumí, on na ni především jebe a když mu nabídne strávit s ním noc, on velkodušně odmítne, aby na sebe strhl finální posměch spolubaristů. V realitě vše chodí jinak a nikdo by si asi neodvážil pustit k vodě rozenou královnu plesů a diskoték, kdyby neměl vyloženě nějaký problém s erekcí nebo nebyl stižen záchvaty padoucnice.
Žádné komentáře:
Okomentovat