Klisna a její tajemný hřebec

Skutečně se tato dívka vyskytla. Z osmi miliard duší, jež se pohybují po planetě, tehdy jich bylo samozřejmě o nějakou tu miliardičku méně, ale řekněme, že ze všech duší, co jich země hostila, jedině ona vytrvale trvala na dvoření. Ostatní holky už se líčily, nosily vyzývavé sukně, útlé šněrovací botky a pracovaly s mobilem, jen ona měla culík a takové ty pásky kolem zápěstí v barvě duhy. Chodily do fitka a do kin, a jezdily se svými kluky na pařby. Jen ona byla zakletá do podivné pasivnosti. Nehodila se do žádné doby ani do žádné společnosti či sekty. Myslím, že se jmenovala Mirka, ale jistý si tím nejsem. V každém případě budila značnou pozornost. Nejen mou, ale i ostatních cápků. Byla totiž ještě pořád panna. Teda aspoň podle toho, co jsme věděli. Jednou jsem to nevydržel, a někdy ve třeťáku jsem jí sdělil, když vylézala z dámských záchodků vida, jak jí lehký ruměnec přeběhl přes tváře, že by měla někomu dát příležitost, protože panenství jí vadí v chůzi. Myslím, že od té doby na mne už nikdy nepohlédla. Skutečně tato světice měla parádního kostlivce ve skříni, což jsme se dozvěděli až léta po rozlučce (se střední). Její kluk byl trestanec, znásilňovač, jenž před tím, než jí přivedl do jináče, a ona musela jít na potrat, protože měla snad sedmnáct, měl značný sklon přivádět se svým ptáčkem do potíží. Odseděl si pět let, než ji sbalil někde na pumpě, kde s kámoškami jedly kebab. Rozrůznil její nudný život o polohu kamasútrickou. Měla tak hladkou pokožku, že by mohla sloužit jako model Venuši a její nohy skýtaly nezemskou podívanou, přestože měřila pouhých sto pětašedesát či sedmašedesát. Opticky vyhlížely nekonečně prodloužené a zkrátka jako ta pravá párátka pro nevycválaného dobyvatele klínu. Pro nějakou říjící citlivku, která dosud líbala jen svou barbie panenku ze školky, bylo nenadálé setkání s tím hovadem příslibem doslova nepravděpodobné rozkoše. Hned se jí postavily bradavky do pozoru. Holky o patnáct minut později odjely a nechaly jí ho tam, protože její jazyk nestačil vypovědět, co cítí při pohledu na toho borce - na Tomáše Slezinu. Zbytek večera patřil nadržené šukačce v nedalekém motýlku. Trochu krve z ní vyteklo, jen co je pravda - co trochu, dalo by se říct, že první penetrace vypadala jako po zabíjačce zhuntovaného strejce. Skutečně už se chtěla stát dospělou, vyvinutou samicí, a tato příležitost jí k tomu dala zelenou.

Velký Reset započal

Čekají nás obrovské změny, budeme zničeni technokraty. A tyto změny, největší v dějinách lidstva, započaly dnes či vlastně včera! Pokud nemáte společenský statut, jděte se už raději oběsit!

(V thumbnailu čtyři nejvlivnější lidé světa)

Která by se chtěla potěšit a zjistit, jaké to je být v kůži ženy, nechť si pustí laskavě následující video. Jen pro otrlé ženy a dívky:

"Možná to řekl Buddha, možná Dalajláma, možná John Lennon. Když chcete změnit svět, změňte sebe."

Vzpomínám, jak jsem na střední hltavě laskal očima skrytou oblinu koziček mé spolužačky, když jsem se k ní nakláněl a něco jí šeptal. Jezdil jsem s ní tramvají dom, ne denně, protože tak často jsem do školy nechodil, ale často. Chtěl jsem píchat přes tři roky, ale nebyla moc dajná. Měla nějaké problémy s otčímem, jako že jí špicloval, když se koupala a tak. Nebavila se s nikým - ani s holkami z oddílu, jen se mnou. Seděla vždy v lavici pohroužena do té své tupé, telecí krásy a byla to jediná slečna, kterou jsem kdy na střední chtěl ojet!

Již zítra začne ohromný (a zčásti duchem naplněný) díl črtů na pokračování s tématikou problematických vztahů, brutálních pechů a zákeřných bodnutí do krajin srdečních! Neváhejte a dejte odběr, like a přihlašte se na patreon.

Těsný styk

Rád mám těch několik minut před sedmou večerní. Zlatá hodinka. Civěl jsem na procházející baculku a z paměti se mi vynořovaly vzpomínky jako krysy, které prchají před stoupající vodou.

Drží ho v ruce

Bylo to stejně děsivé jako vidět krávu, která tušila, že někde nahoře na ni čeká býk, a táhla za provaz jako nikdy předtím.

Pletichářka

Byla mladá a sexy. Její šéf byl psychopat, a tak si žila jako v bavlnce.

Úplet kolem kun**

Její krása nebyla vyzývavá, avšak přiznejme, že měla v sobě něco z velkoleposti světic. Bylo ji šestratřicet, když jsem ji poznal a byla to bytost jemná. Nadmíru citlivá dívka, říkám dívka, protože děti neměla, která měla těžké dětství a která zveličovala svou lásku, aby si dokázala, že není z celého rodu nejhorší. Celkem klasický případ pro psychiatra. Tydlencty komplexy se nedají vyléčit během měsíčního docházení za psychoterapeutem, to je jen taková rozšířená bludná perspektiva, jíž jsme byli naroubováni od dob Honzy Vojtka. Navzdory tomu, že žila poměrně skromně a nevyhledávala skandály, občas ji nějaký boyfriend udělal z ostudy kabát. Citlivé dívky to mají hrozitánsky těžké ve světě, který je mocensky a hodnotově postaven na porovnávání penisů.

Ochutnej gejzír

Ani na tom, co je tak zjevné, jako je klenba nebeská, se křesťané neshodnou, natož aby se shodli na tom, co dělali naši předkové správně a co ne. My se o to s novým, mladým farářem pokoušeli.
"Mí kališničtí předkové dělali i věci nepravé, nesprávné, to nepopírám."
Chvíli mě ten pozoroval a pak prohlásil:
"Ne vše bylo správné, ale ne všichni naši posluchači jsou tak zběhlí v historii jako my dva. Mohlo by jim také něco uniknout. Takže doufám, že uznáš, že bychom jim mohli objasnit pár maličkostí. Jako kdo je Wycliffe a kdy se začalo schylovat k domácí válce."
Pokrčil jsem rameny, protože jsem si rychle nevybavil, co měl na mysli. Válčilo se přece pořád. Takže jsem mu to taky hezky řekl. Nebyl ale nesvědomitý, takže začala válka argumentů.
Skončili jsme rozepři po tom, co jsme vypili 4 demižóny vína.
Když svůj poslední kalich zvedl, aby připil na zdraví nového dne a když v mé unavené tváři nepostřehl ani jízlivost, ani odpor, usmál se a vřele připil. Nesnáším katolíky. Všichni kradou. A když si rovnou neberou, co jim nepatří, půjčují si, aniž vrací.
To je fuk. Hlavní je, že my, nikterak významní kostelní činitelé, velebíme. Že kážeme a že dokážeme promluvit s Nejvyšším, zvláště když jsme napití nebo nám paní domácí donese pekáč buchet.
Naše cesta světem pozemským je krátká, a neměli bychom si ji žlučovitě ztrpčovat. Neprotestuji už vůči ničemu. Když mi vytknou, že vykladači bible nemají pravdu a hlavně nemá pravdu papež, přijmu to. Je to jen úřad. Vím sám moc dobře, že pravdu, tu skutečnou, musíme hledat každým sám u sebe. Ve svém srdci a víře. Já kupříkladu věřím v nadané klitorisy, a proto je budu navěky velebit.

Když jsem ještě působil v Čechách, chodívali jsme na různá shromáždění věřících, a tam mě nejvíc zaujala jedna stoupenkyně víry ryze sexuální. Bylo jí po čtyřicítce, ale byla stále překrásná. Už ve třinácti dávno nebyla panna a pak to s ní šlo rychle hodně dolů. Na studiích si dobyla si pověst ženy poněkud necudné. Měla různé milence a pak dokonce měla pletky i s o dvanáct let mladším bratrem. I když byl odvážný chlap, ani on ji zkrotit nedokázal. Měla dceru, se kterou jsem se zas zapletl já, Vilemínu. Pro život se rozhodně nehodila, ale v posteli byla pohádková.