V zapadlém městě, kde mlčí i stíny, řádil vrah, jehož jméno nikdo nezná. Říkali mu jen "Pijan" – ne proto, že by miloval lihoviny, ale proto, že pil, aby utopil děs svých činů. Každou noc, když ulice osiřely, se jeho nůž zableskl v měsíčním světle a další život vyhasl. Pak se vracel do své chatrče, kde láhve rumu stály jako němí svědci. Tvrdil, že v mlze opojení zapomíná na křik, krev a oči, jež ho pronásledují ve snech. Ale víno pravdu nezmění – a tak pil dál, dokud ho jednoho rána nenašli mrtvého, s rukou na prázdné lahvi a pohledem plným hrůzy, kterou nikdy neutopil.
Žádné komentáře:
Okomentovat