Rána jak z děla

Bylo to jedno z těch krásných italských jarních rán, která v oblasti Pugetova zálivu přecházejí v léto, když do hotelu Savoy v Seattlu vstoupil muž. Obvykle by se o něm nedalo říci nic zvláštního, ale pro potřeby tohoto příběhu ho popíšeme takto: vystupoval z davu s výškou asi pět stop a jedenáct palců, vážil přibližně sto šedesát až sto sedmdesát liber a zdálo se, že je mu kolem čtyřiceti let. Měl úhledně zastřižený hnědý knír a vousy ve stylu známém jako Vandyke a brýle s velkými, bezobroučkovými, vejčitými čočkami. Jeho oděv zahrnoval měkký černý klobouk s širokou krempou, modrý seržový oblek s dvouřadým kabátem, černou kravatu a nízké hnědé boty. Nesl lehký šedý plášť, černou Gladstoneovu tašku a kufřík z pevné kůže. Popis uvádí, že chodil s lehkým, ale znatelným kulháním na levé noze.