Je to poslední šance

Zrovna nedávno jsem ho potkal v zoo, bylo to takové neblahé stvoření, téměř ještě dítě, nebylo mu ještě dvacet, měl hezký obličej, rty jako dvě třešně, pěkné černé vlasy, v očích záři jara... jenže co naplat, taky měl všechny neřesti, byl hotový ke všem zločinům. Jak tak v sobě zlo přemílal, dostával chuť na to nejhorší. Mluvil dost lámanou angličtinou, protože pocházel z Ukrajiny. Nijak jsem ho nenutil do mluvení - přirozeně mlel pantem sám, jako by maně tušil, že ve mně najde kroniku, která jeho neřesti nasvítí pod tím správným pekelným kandelábrem...

A v tomhle smyslu jsem jeho zvrhlý instinkt nezklamal.