Je to mezižeberní oblouk

 "Tak ony se učily vytahovat," pokračoval Sedmispáč, zívaje a protíraje si oči, neboť začínal být velmi ospalý, "a kreslily a vytahovaly všechny možné věci - všechno, co se začíná na M ." "Proč na M?" řekla Alenka. "Proč ne?" řekl Březňák.

Alenka v říši divů

Chlap a dívka. Po třech hodinách v baru. Byla to klasická scénka, kdy mluvili špendlíky a mlčeli jehlami. Pak už to bylo mlčení příliš výmluvné, dostali se daleko dál, než čekali, než aby setkání neskončilo v posteli.

Když odcházela, na hlavu si narazila zimní čepici, s nějakým tím logem hokejového klubu.

Vonělo to po jejím pružném těle ještě dva večery. Ani agresivní vonná svíčka nepomohla. Ani máta vyvěšená na žaluzii. Čerpal z její podstaty skutečně mnoho, ale odmítl v ní hledat vykoupení z hříchů. Nic se tak neprotiví rozumu jako ženská, která si určuje podmínky. Vypořádal se pro danou chvíli s ní jak nejlíp mohl.

Druhá strana ale toto stanovisko neakceptovala. Chtěla se vrátit. Znovu do vyhřátého lůžka. A historie se opakovala neméně zábavně.

Je to tak po nocích, kdy vrací se potlučená...