Když chce Hermann Broch vysvětlit postavu, definuje nejdříve její základní postoj, aby se pak přibližoval postupně detailnějším stránkám její povahy. Od abstraktního jde ke konkrétnímu. Esch je protagonistou druhého románu trilogie Náměsíčníků. Svou podstatou, říká Broch, Esch je rebel. Kdo je to rebel? Nejlepší způsob, jak pochopit jev, říká dál Broch, je srovnávat ho. Broch srovnává rebela se zločincem. Kdo je to zločinec? Konzervativec, který počítá s režimem takovým, jaký je, chce se v něm usadit a pokládá své krádeže a podvody za povolání, která z něho dělají občana jako z každého jiného. Rebel na- opak podvrací ustálený řád, aby ho podřídil své vůli. Esch není zločinec. Esch je rebel. Rebel, říká Broch, jako jím byl Luther. Ale proč mluvím o Eschovi? Kdo mne zajímá, je romanopisec. S kým ho srovnat?
Nesnáším porovnávání, protože kdo určuje, co je norma? Co definuje zločince, co rebela a podobně? Každý jsme originální individua s vlastními jedinečnými zážitky, které utváří náš pohled na svět a naši jedinečnou vlastní představu o tom, co je správné a co ne, co je pravda, co lež a vytváříme si každej vlastní definice. Ještě lepší alf je definice si nevytvářet, nesoudit, neporovnávat a pouze akceptovat, že věci a lidi jsou (nepřidávat jim vlastnosti)
OdpovědětVymazat