Napříště už vás nic nepřekvapí, nyní víte, proč jste se zrodily. Jste na světě proto, že pro vás existuje Vyšší Záměr. Nikdy byste beze mne ani za zlaté sele nepochopily, proč jste byly přivedeny na svět – a proč byli ostatní přivedeni na svět – když svět je jen podvod a hanba a stejně za nic nestojí, ale tady to máte černé na bílém, tady vám to já, kazatel Ctnosti, vypravuji.
Hroužíte se do svých červených dní, kdy vám všecko padá z ruky, nedokáže se soustředit ani na vyplnění dotazníku o přídavcích. Pak se zamyslíte, zatouláte se dálavou do končin, kam za vámi nemůže váš ožralý přítel s opaskem v ruce. Jste Jinde, v Někzměrnu. Ocitnete se nahé v té místnosti na rozcestí, naplněné jako dojné krávy pochybami a vaše zuřivost se náhle ozývá od oblázků vašich jiter až k bójím na rozbouřené hladině noci - a tady vy samy (spolu s jinými lidmi) divoce a rozčarovaně bodáte do svého zmatku a doufáte, že nebodne zpět - jako sršeň domácí, jako váš dealer perníku na střední.
Marně doufáte, že v něm najdete smysl, až začne krvácet. Některé ten smysl našly. Mořily se nad pracovní deskou a nebo roznášely vepřo-knedlo-zelo v nádražním bufetu.
Ale ten smysl tam není. To vám pravím já, ó, kazatel Ctnosti.
Nepomůže ani, když si zabalíte cestovní zavazadlo a vydáte se na túru, budete cestovat s náručí náznaků a záhad, s nimiž se svěříte náhodným duším, které potkáte při výšlapu na Bezděz.
Jediná věc, která v Doksech za něco stojí, je ten fesťák.. a ještě spíš to pivo, které čepovali ve stánku za patnáct korun kdysi.
Ale ten smysl tam není.
To už v patnácti se spíše potkáte se skejťákem, který vám po prvním rande vylíže dírku. Že se budete lišit jak den a noc, to vám nepřijde divné. Až později pochopíte, proč tomu tak musí být. Budete si navždy pravým opakem. Vy budete milovat světlo a váš každý následující hejsek zas temnotu.
Amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat