Málokteří vězni měli tak na růžích ustláno jako ti, které gestapo nastrkalo pod Skalku. Přes důstojný název jednalo se o zařízení takřka disneyovské, v němž bubáci války zůstávali spát a kde se mohly plně projevit ominózní vášně mladých kriminálníků.
Přesto zůstávala jedna cela rezervovaná pro mou snoubenka. Tam zavírala se tato dívka mého snění. Erotický náboj, jako má třeba vrabec usazený na svlačci, ona nesla jen svou přítomností. Byla pracovníci call centra a kdyby si k hlavě nechala přišít sluchátko, stejně by byla tou nejpřitažlivější dívkou široko daleko. V cele, kam se zavírala, aby se pokud možno zbavila svých perfektních mír, nebylo ani okno, ani dveře, byla tam jen mříž. Na dostaveníčko jsme se tam vybírali, když jsme měli oba po večerech relativně volno. Ono se řekne, je to sklep, mají tam hezké vězení, ale věci nejsou tak hezké, jak se zdají, někdy jsou škaredější a špinavější, než si o nich myslíme. Když jsme se tam na kavalci milovala, spílala mi, párkrát mi i plivla do obličeje... to nic, taky jsem na ni plival, jednou jsem jí dokonce za trest pomočil. Každopádně vždy žádala o opakováni, nikdy si nestěžovala... ani na mě nevolala cajty.
Žádné komentáře:
Okomentovat