Příbytek i nábytek i dobytek

Mouret, obchod s čepicemi a kšiltovkami v Avignonu. Ptáte se, neboť jste zmatené, co je to Mouret a proč o něm píšu?

No odpověď je prostá, tak jako milovaní nebo fackování. Protože jsem se do něj zamiloval. Je to luxusní butyk, vlastně - a co bych to neřekl, dá se tam nakoupit šíleně kvalitní čepice. Z vlčí vlny, neboli houně, a pak taky šestipanelové čepky s plochým kšiltem. Než vlezete do malého, leč útulně zařízeného interiéru, seznámíte se s vlysy, které v podobě zvláštně tvarovaných čar prochází mramorovým obkladem krámku. Tak nějak to působí oprýskaně, jakoby s patinou, ačkoliv když kouknete přes prosklené dveře, nemůže ve vás zůstat naděje, že se cokoliv za těmi dveřmi děje lacino. Vevnitř to tedy nevypadá jako v obyčejném kořenářství. Všude kolem se nerozvalují papírové pytlíky, v nichž si vaše poklady můžete odnést - pokud tedy vysolíte nekřesťanské peníze, naopak nikde o žádných taškách nemůže být ani řeči, ba ani nákupčí tam neprocházejí jako v krámku s kukačkovými hodinami. Ale i o tom je obchod. Inzerce, lákání - vějičky a pak tedy samotná dražba. Místo lidí tam spíše najdete neosobní rudé oko kamery, těkající nejčastěji do nějakého zdánlivě opuštěného koutu. Někdo si možná řekne, že cílem nákupu je odnést si levný hadr, který vypadá draze, jenže chyba lávky. Opravdovým cílem by měl být kauf, který je drahý a vypadá jako od sekáče, protože pokud budete mít stvrzenku, která potvrdí váš nákup a někde ji vyvěsíte, potvrzujíc tak, že jste vysolili za takový hnus tolik peněz, rázem o vás vzroste zájem - u kámošů nebo i u obyčejných závistníků. Lidi prostě letí na úlety - a čím je dneska víc majetných miliardářů a podobných kazisvětů, tím víc a houšť se dějí tyto přemrštěné transakce, nad kterými můžete jen nevěřícně kroutit hlavou. Mouret poskytuje toto potěšení - i řadu jiných ovšem. Hlavně je to ale strašná snobárna, která avšak... může být značně zajímavá, protože tamější čapky opravdu nemají obdoby.