neděle 27. března 2022

Hodně dobrého

Vždycky jsem slýchal a v humoristických časopisech čítal, že opilec "vidí dvakrát" a spatřuje dva kandelábry, z nichž jeden je ryze subjektivní. Pokud to je teda pravda, tak asi stejně tak můžu po svém alkoholovém dobrodružství potkat dvě krásné dívky, zatímco ve skutečnosti potkávám obvykle jen jednu.




A to ta jedna má ještě dva zuby a bradavici na nose!

Někdy potkávám dívky, které na férovku vypadají, že čekají jenom na svůj první šedivý vlas s takovou radostí jako prostopášník na svůj první licous... Pohrdají zkrátka veselou společností a věnují se jen své snaze "být ohavné a staré".

Dobře už víme, že z vína vzejde pouze zkáza a rej smrti našich dní... nic víc, takže jestli chtějí na koho udělat dojem, na nás dojem nedělají!

Husté obočí jí nad nosem tence srůstalo a postavu měla silnou, ramena zakulacená a prsa jako dvě zahradní dýně. Prohlížela si telefon. Měl jsem chuť projít kolem ní a vybafnout na ni: "FUJ!", ale ovládl jsem se.

Za celý život jsem poznal málo tak prudkých a tak teskně vzpomínaných rozkoší, jako byl s rozhovor s osmiletou holčičkou kdesi na konci života... v nějaké zapadlé uličce!

Ale ne, fakt. Viděl jsem fakt pohlednou. Měřila stopětasedmdesát, měla dlouhé nohy, hezká prsa, nápadné boky, ohnivě rudé vlasy a zelené oči. Jizva na levé tváři už zmizela díky plastické chirurgii.

1 komentář: