sobota 19. února 2022

Rozpaluji ti vaječníky doběla

Lidé tady si dělají z života kůlničku na dříví, ovzduší je prosyceno marností, ... až už nezbude žádná kůže. Ale já jsem z toho odvázaný, namísto toho, aby mě to odstrašovalo, líbí se mi to. Přeji si, aby byla celá společnost vilky z výprasku bez sebe, přeji si, aby se každý rozškrábal do krve.
Jestli je něco horšího než být teplouš, je to být skrblík. Celý život žít ve strachu, že jednou přijdu na mizinu.. Ten malý špinavec se tady producíruje se zbytky vajíčka na bradce a vysvětluje, že je důležité vhodně investovat... Panebože, kam jsem to došel.

Nebo ten kuchař dole... Smrdí, je křivonohý, vyšinutý, morbidní, všechno bych mu odpustil, kdyby mi dal teplý oběd. Místo toho jenom venku postává a kouří. Ale tady ve vilce jsou jen lidi mrzutí... a děvky. Prsaté ženské. A nevděčníci. Zítra odsaď padám. Pár sobů jsem ulovil, ale co z toho, když se nedají naporcovat a nacpat do igelitek, abych si je odvezl. Nemají tady dost ostré nože...

1 komentář:

  1. Udmurtskyse sob nazývá pidžuj.
    To jsem nevěděl.
    Co se týče porcování, myslím, že v každé vilce je k mání motorová pila.

    OdpovědětVymazat