Není v tom nic světoborného, ale Ryšavec se přesto v určité oblasti lidského počínání považoval za šampióna. Šlo o to, že mu lidi vyčítali, jak se chová k dívkám. Prý je jen využívá tím, že se s nimi seznámí - třeba na nějakém hudebním festivale - a pak je prachsprostě poníží tím, že se s nimi vyspí. Ale protože Ryšavec si zakládal na své hospodské inteligenci, opáčil vždycky s s přezíravým úsměvem, že je přece nikdo nenutí s ním spát. A že je to jejich vizitka, že spí s někým, kým se cítí být posléze poníženy...
Ale příběh má daleko spletitější zákruty a je jen na vás, jestli se k nim přečtete. Nejdřív vám musíme seznámit s dětstvím Ryšavce. Opatrně, aby nevznikla panika. Teď mě napadlo. Možná ho některá z vás zná. Není totiž ve vašem městě tak docela neznámým. Jeho otce sloužil ve válce jako pilot, jeho máma byla pověstná s nacisty sympatizující zpěvačka. Říká se, že Goebbels a nebo Malina byli jejími milenci. To... to nevíme. Pravda je taková, že Ryšavec se vyloupl v dost divného týpka a že v jeho podivném životě hrála matka významnou, ba osudovou roli.
Tento šupák s ryšavou kšticí se narodil osmého listopadu 1942. Když byla válka, dával v sázku svůj život už jen tím, že se narodil Kláře. Ta zpívala v nočním klubu na rohu ulice Jožky Jabůrkové, a zdálo se, že svůj talent si dává řádně zaplatit místními pohlaváry. V kabelce nosila deník, v němž stálo, že její sestra, Alice Mrkválová, je řádnou letuškou u Československých aerolinií. Teta Ryšavce byla podobně krásná jako jeho matka, ale nemusela se svlékat před nepřítelem, aby si vydělala na skrovné živobytí. Tato nepravděpodobně tichá žena se nikdy nevdala ani neměla přítele nebo děti, přesto se zdálo, že je v daleko větším klidu než její marná sestra, pro kterou jako by se neustále otevíraly další a další možnosti utrpení - a žádná branka, která by jí umožnila příjemný, obyčejný život, jakým disponují ostatní.
Není ve světě branka, která by se nedala přelézt.
OdpovědětVymazat