Nedávno jsem potkal fakt výstavní kus. Když šla kolem mě, houpala se. A dbala na to, aby každým svým krokem nechala pohoupat i poprsí, které pod šaty dýchalo volně. Skutečně i osmiletí kluci na ni nepřestávali v ohromení hledět a jejich údy se zatím v těsných džínách napínaly k prasknutí. Já - co já - já jsem světaznalý borec, ale oni, kteří nevědí, která Jarmilka teprve bude jejich první a jak dlouho jim to vydrží? Těm pohled na takové zrádné plémě s velkými, houpavými prsy musel zůstat uvězněn v paměti asi dlouho.
Zjistil jsem, že se jmenuje Cindy. Netrvalo dlouho a začali jsme kamarádit. Stýkali jsme se u ní ve vile, pak u ní v letovisku. Pocházela z třetí nejbohatší rodiny v Severní Americe, její otec byl magnát s kobaltem. Jenomže jakkoli oblé byly boky a jakkoli těžká byla prsa mé zrzavé krasavice, její duše byla jako talíř: plochá a čistá. Talíř lze tak snadno umazat. Anebo rozbít. A to jsem nechtěl, takže jsem se vyhýbal tomu nejdůležitějšímu!
Jen aby ten talíř nerozbil někdo jiný a nelitovals :)
OdpovědětVymazat