neděle 24. října 2021

Duha v očích

Našel jsem zajímavý objekt na netu - word tree, jen tam zkopírujete text a ono vám to vytvoří strom slov.







"Chceš si mě vzít?"
Neodpověděl. Výrazná, černým plnovousem zarostlá tvář snědé pleti se dívala někam za její rameno.


Upřímně vám doznám, píchal ji chutě a často. Nebyla to obyčejná mušlička, jaká se trefí na diskotéce. Měla zvláštně vyvinuté neřesti. Toužila to dělat, bez přehánění, i v přítomnosti neškodných civilistů. Měla prostě ráda, když do ní někdo vjížděl. Měla dovádivě laškovný až škádlivý přízvuk. Zněla jako selka, ale byla velice vzdělaná, plánovala vychodit dvě univerzity, takže prostě mátla téměř vším. Ale prostě necítil se ještě na lezení do chomoutu. Měl teprve třicet let, byl na prahu dospělosti a toužil povýšit v práci na zástupce ředitele.


Ona měla let pouhých devatenáct, byla to proti němu žabka. Nechápal, v čem spočívala její posedlost vdáváním. On v devatenácti myslel jen na budování kariéry, na nevázané vztahy a zdolávání neznáma. Ona se touží usadit. Mít děti. Přestat žít, aby mohlo žít její potomstvo. 

Žádné komentáře:

Okomentovat