Procházeli se v krajině nedozírného klidu... všude rozprostřeny stromy, boží muka i křížové cesty. Teskná samota toho místa... ještě zesílila, když ji shodil do mechu.
Byla to taková veselá holka... a měla svou teorii ohledně neposkvrněného početí.
Josef se jí pokoušel prý ukrýt před lidmi, poněvadž i on byl zděšený, že bude mít dítě.
"A jak to dopadlo?"
"No, dítě se narodilo.. a byl to chlapec. A nikdy jste neviděli něco tak dojemného, jako když s ním seděla v posteli a držela ho v náručí. Připomínal panenku, kterou dostala k narozeninám. Měla z něj takovou radost, že nedokázala vypravit slova."
Bůhví, že nebyl žádný citlivka, ale málem se dal do breku.
"Ať už ti tu lumpárnu provedl kdokoliv, bude za to pykat," řekl.
"Prostě si ho vychováme jako.. vlastního."
"Však on je tvůj vlastní, ale ne můj. Jeho otec musí zaplatit!"
"Však on je tvůj vlastní, ale ne můj. Jeho otec musí zaplatit!"
Jeho zdravotní stav se začal rapidně zhoršovat. Eva se mu dál smála, ale byl to takový divný smích, který dovede rozesmát jen pusu, ale oči, oči zůstávají dál obklopeny vráskami a poznáním smutného konce. Nemohl se smířit s tím, že bude vychovávat jakéhosi haranta, nikoliv jeho syna, krev jeho krve. Eva byla posedlá antikoncepcí, proto nemohl pochopit, že zrovna když byla jednou znásilněna někde jinde, akorát jí "to" udělal.
Death je fajn, je krásně přímočarý. :-)
OdpovědětVymazatTak tak :)
Vymazat