Výlet

Místní hřbitov se rozkládal na starodávném místě na kopci kolem kostela. Nízké, kamenné zídky sestupovaly ve vlnách jako zákopy, protože se tento krchov během staletí rozrůstal. Schraňovaly nevelké hroby, v nichž se tísnili nebožtíci a nad jejichž hlavami již město připravovalo vyhlášku, že se tam budou pohřbívat další nebožtíci.

Bylo vidět do dalekého kraje, nudného až k obzoru. Na pohřbu Petra Šumáčka se sešlo stovky lidí z okolí. Muži v kloboucích a ženy pořád ještě v šátcích a kluci v divných šatech, které napodobují oděv dospělých, zírali buď do mobilů nebo mhouřili oči v ostrém slunci.

Poté, co se uvnitř v kostele pronesla řeč na kvalitu života zesnulého, návštěvníci se sešli k hostině. Konečně se přešlo k samotnému ukládání do relikviáře. Na krajinu se již snášelo šero a hrobník spěchal. Vlhká hlína padala do hrobu rytmicky a s temným žuchnutím. 

Šumáček byl velký podnikatel se sekačkami od Tesly, každý o něm v kraji věděl a nikdo s ním nechtěl mít žádné pletky. Jestli byl zavražděn nebo zesnul přirozeně, nebylo možno určit. Někdo povzdychl, když dopadla poslední hrouda hlíny.