Krajní meze

Chtěla si hrát na doktory, ale byla příliš stará na hry. Proto se raději nalíčila a šla s kámoškami do baru. Tam potkala v podroušeném stavu Jirku. Nebyl ani příliš mladý, ani příliš vhodný pro její účely, ale řekla si, proč to s ním nezkusit. Nesnášela koloušky a při představě, že tento během hrátek bude opakem kolouška, se jí rozjasnila líc. Dali pár koktejlů a noc se ježila příslibem mrdu. Jenže sotva se za sebou práskla dveřmi v bejváku, z Jirky se stal agresivní vetřelec. Myslela, že to bude normální tvrdý sex, ale spletla se, bylo to šílené, bylo to násilné a vůbec to nebylo podle pravidel. Ležela pak v prostěradlu zamuchlovaná jak přejetý mýval. Bolelo ji tělo, bolela ji kačka a cítila, jak ji po líčku stéká slza.

Vítr rozevlál jí vlasy do zlatých pramenů a  ona se smála. Líbali se a drželi se za ruce, vůbec nejedli. Četli si básně. Připadalo mu, že si vždycky četli básně. Tak to bylo ještě na podzim s Hugem. Jenže Hugo jí pak oznámil, že... věkový rozdíl mu velí.. najít si jinou, mladší. Tak hrozně ji to ranilo. Scéna byla k nesnesení živá. V zeleném parku, na lavičce. Zuřivost, zápas, pokud o zmlácení Huga... Další dny se probouzela v pláči. Ale po týdnu to nicméně přešlo. Malátně stále vstávala, ale v zrcadlech už se neviděla tak ošklivá. Byla to nešťastná chyba. Neví, o co přišel, říkala si. Už jí táhlo na devětadvacet. 

Měl pravdu, v údech začala cítit svůj věk. A řekla si, že si chce hrát na doktory. Tak se hezky vraťte k prvnímu odstavci a přečtete si ho, protože to je to, co se pak dělo. 

Bůhvíproč mě nenaplnila po samý okraj. Zatočila se mi hlava a z nosu se mi spustila krev...