pondělí 22. března 2021

Nabízí mu své lože

Zatoulal jsem se ve věku jinošském ve městě, které žhnulo akcí. Tak jsem místo toho, abych se dal na učení, rozpoutal učiněné peklo mezi spodinou, kam jsem se často vtíral. Dal jsem jim příklad, že prostý, velmi odstrkovaný člověk se může ožrat ne z chlastu, ale z námelu, že se může úplně zrušit - a pak se to po mě někteří úspěšněji, ale většina z nich méně úspěšně pokoušeli opakovat. Nikdy nezapomenu na vliv, který jsem na tyto nejpodřadnější měl. Měli mě za krále a boha! Ale já byl jen prostý nezaměstnaný, obyčejný chlípník a nevyrovnanec, prolezlý touhou po dobře stavěných dívkách, která mi lezla na mozek jako nic předtím ani poté. Jakkoliv jsem odnepaměti bezedný piják, chlast byl vždycky až na druhém místě v seznamu mých závislostí, první byly vždy ženy! Dokonce zajdu tak daleko, že budu tvrdit, že svět bude jednoho dne bez inteligentních žen ztracen! 


Potkal jsem tehdy Editu, ta byla docela jiná. Edita Sehnalová. Nikdy na ni nezapomenu, budiž jí země lehká. Ty její masívní černé oči a duhovky, které se měnily jako iris kočky. Okamžitě jsem jí nabídl tu láhev, co jsem měl u sebe, ale ona s pobouřením odmítla, odmítla víno, což byl pochopitelně nápoj mužský, dionýský, tak jí odporující, ale přijala hrst zrní, která byla hned druhá věc, kterou jsem jí po odmítnutí nabídl, vytáhnuv je z krabičky, kam jsem si vždycky pár kupek ukládal, když jsem chodíval krmit kachny k řece.

Byla tehdy tak krásná, jako asi musely být ženy z eleuzínských mystérií těsně po tom, co přijaly drogu! Rozzářily se jí oči kvůli hrsti zrn. Podívala se na mě nově, jako se asi kučeravá dívka dívá na někoho, s kým chce sdílet lože. Musím říct, že jsem si toho všiml a narozdíl od ní ji neodmítl! A tak jsme spolu trávili nejhezčí týden v mém životě! Skončili to tak brzy, protože se předávkovala. Mimochodem, byla tehdy opilá jen jediný večer, všechny ostatní byla zfetovaná. 


PS: Z těch zrní, která jsem jí dal, dělávala čaj, přidala tam mátu a pak ho přelila do zvláštních šálků, jen pro nás dva, pro věčné vytržence časů! Skoro pláču nebo opravdu pláču, to se nedovíte! Samozřejmě že tam tajně vlívala ergonovin, abych o tom nevěděl. Ale já věděl, jak dobře já věděl.

2 komentáře: