Nejvíc se směju tomu tlučhubovi, který se dvoří mé slečně. O čem jí referuje, jsou samé maličkosti. Ta jen pokyvuje hlavou. Jako že to nic není. On je ale přesvědčen, že to o něčem vypovídá. Najednou sebou škubne a podívá se ostře na mě. Přepadne ho trapnost situace a nelíčeně odchází ze scény!
Čas jako by neplynul ani tam, ani zpátky. Pícháme skoro třináct hodin.
Objímali se, smáli se, vyváděli kolem řeky, hulákali do větru a zpívali. Občas jí líbl na kolínko a ona mu vracela políbení na nos.
Kdysi dávno jsem se přátelil s takovým divným hostem. Byl dost vyschlý, trochu nahrbený, utíkalo mu levé oko a věnoval se pokoutnímu prodeji drog. Přezdívalo se mu Filcek. Tenhle člověk se živil tím, že zprostředkoval známým nákup různých středně těžkých drog. Různé ty perníky a éčka a hlavně fencyklidin. Pro ten jsem ho zneužíval i já, i když jsem měl pochopitelně dosti podstatnou slevu - jako student těch narkotických věd a kamarád. Celý život strávil mezi drogami a když nešňupal, tak prodával. Byl to ideální přítel a člověk, na kterého bylo spoleh. Vypadal dost nad čtyřicet, ale byl starší jen o několik let, takže chápete, že měl i značné životní zkušenosti, které se mi snažil, někdy nevyžádaně, předávat...
Sex, drogy a ještě tam chybí rock and roll.
OdpovědětVymazatV mém případě spíš psytrance, klezmer a vážná! :)
OdpovědětVymazatBakalář narkotických věd - vznešený to titul.
OdpovědětVymazat