Inter arma, silent Musae

I teď mám viržinko v držce. Bude se mnou už pořád. Jednou, to už je dávno, jsme vyrazili do divadla. Měsíc visel ve větvích a ona byla jako mladá žínka. Dokonce sebou měla housličky. Světlo měsíce teklo po střeše kostela a ona vrzala nějakou sonátu. Ruce pak svěsila kolem těla. Ptáš se, zda líbali jsme se? Dokázali byste si představit líbačku? 

Pouze líbačku? Ne, došlo ke styku. U kapličky. Ve vlasech měla mašle jak nějaká Amálka. V jednu chvíli zakvikla jak vepřík. Nevím proč.

Její bratr byl antipod ní. Žádná žena ho ještě nemilovala, i když už měl pětadvacet. Nebylo nic, čím by si to mohl zasloužit. Třeba že by nějaké udělal nejdelší orgáč v životě nebo ji zachránil ze spárů sociopata! Nic takového, byl to nudný student medicíny. Jeho sestra měla poměr ze slavnými prvními houslemi z Olomouce, zatímco on pořád hrával v neděli odpoledne Magic the Gathering.