Je to jenom póza. Jste póvlyně, ne vědkyně. Jste navzájem spojovány prostými a, které uspořádávají váš čas souřadně, aniž rozlišují, co je hlavní a co vedlejší. Vždyť vy ani nevíte, jakého chcete nabíječe... Dát či nedát šanci, achich ach. Tyto příběhy vašeho života a vaší vědy se týkají naprosto všedních věcí. Proto jsou nicotné. Jen ten kdo hoří, může zasvětit život studiu a objevům. Ale takoví už se stejně nerodí. Poslední učenec odešel tak zhruba někdy s Maxem Frischem.
Celý život se potýkám s vyděšenými pohledy. Co jako dělám, ptají se svorně. Ale tak jako v Bibli, ani v reálném světě nepotkávám nic zvláštního, a tak necítím potřebu odpovídat.
Protagonisté života kolem nás nejsou žádní hrdinové, většinou jde o menší lůzry nebo o hlavy rodin, o barmany ohrožované nouzí či exekucí, postrkované migrací a nevěrou přítelkyně.
Žádný opravdový člověk na obzoru.
pátek 27. listopadu 2020
Hustilka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Při pohledu na mou osobu jsou lidé také velmi často vyděšeni, především slečny a dívky. A přitom mám celkem pohledného čůráčka, nechápu to. :-)
OdpovědětVymazatHorší než pohledy vyděšené jsou pohledy vyhořelé.
OdpovědětVymazat