Zkreslená

Ano, právě v těch chvílích brala, kdy zašila poslední oko, do ruky mobil a zvonila životnímu kouči a vztahovému poradci Vaškovi, jestli by nemohl na půl hodinku dojet. Dá se říct, že její vnímání času bylo trochu zkreslené. Trávili spolu hodiny - ona bez starosti o rodinu a on, bez výčitek, že zrazuje ženu. Byla nemile vyrušena, když jí oznámil, že jejich čas uplynul a že musí jít, nebo budou problémy! Ale vnímala to s takovou melancholickou meditací v duši. On, švihácký a nafintěný s kníry v snědé tváři s nějakým tím stínem únavy kolem smyslných očí, ji dával sežrat každou drobnou chybičku, trestal ji třeba bácnutím přes zadeček. Bác. Bác. Když vykřikla, tiše a pomalu, doznívala v ní vlna radosti a všechen stesk a toužení z ní rázem opadlo.