Patlala

Zimní noc se změnila v upíra, temnota roztáhla křídla a chlad vycenil tesáky. Helena zatím v klidu, jako by se nechumelilo, vytáhla ze skříně staré dětské punčochy a začala je spravovat. Byla zdatná v ručních pracích a milovala takové chvíle osamění, kdy byli všichni v trapu a ona se mohla oddávat svým velikášským snům! Nemyslela tehdy na děti ani na manžela, jen na svůj zpackaný osud. Trochu se zasnít, zapomenout na neúspěchy, na otcovu rakovinu, manžel se choval bezvadně a dělal vše pro rodinu, ale ona byla zhýčkaná muži, dříve než ho poznala. Takže teď trpěla. V okamžicích, jako byly tyto, kdy opravovala dětské punčochy, si s ní vnitřní hodiny pohrávaly.