Vodpráskli Blog cézet jak myš na lodi poroučící se ke dnu

Pro blaho lidstva učinili pořádný kus práce, jen co je pravda. Nyní můžeme začít s čistým štítem, na adrese, která je zcela mimo hledáček jakýchkoliv papparazziů! A začneme prasárničkou hned zkraje, již by nevymyslil ani Plinius starší. Ten popisoval bájné tvory, bytosti, které snad vznikly, když umírající město, ech...no prostě, když ho sídlily velké opice. Dlužno dodat, že Plinius je vnímal dost skepticky. My popisujeme obyčejné pozemšťanky, docela jednoduchou mluvou a - to taky dlužno přiznat, v rozhodně růžových odstínech. Kdo, když ne tvůrkyně života, uchvatitelky krbu a vynálezkyně blowjobů, si zaslouží být rozmazlovány básníky a vychvalovány do nebes takovými pobudy, jako je stuprum? Tedy tady mě máte v plné nádheře. Zde vám v průběhu mnoha a mnoha desítek let, které mi zbývají do konce života (chacha), předvedu zcela jinou stranu věčného rýpala, nesnesitelného ožraly a dívkami vyhledávaného poustevníka. Máte-li pocit, že přeháním, vaše intuice tentokrát selhala. Skutečně jsem jiný, než jste si naivně myslely! Budu vstupovat ve vaše teplá těla, těla plná krve jako upír, až se stanu pánem vašich sutin a kostí...

Dvojí zločin spojil nás! 

všecko ať to vezme ďas, 

všecky ženské v jeden ráz. 

Umíš ostychem se rdít,

umíš mi co odepřít? 

To mi draze zaplatíš. 

nejdráž stále bude levně. 

A celou takovou knížečku ve formě blogu, kde se to hemží veršíky jako střást/chlast, měli/celý, Popelák/tak, muž/už, zatočí/očí, zmoh/hoch, dost/host, vin/syn, tělo/mřelo, si můžete přečíst jedině zde, na ultimátním blogspotu. Tak ještě pár ukázek.

Mluvíte jak malé děcko, 

důkaz, že dokážete na světě všecko.  

Surovost je nežnost, 

něžnost surovění. 

Jídla budeš mít víc než bys přála si

a nikdy tě nebudu tahat za vlasy.

Zarmoucen duší a srdcem drzý, 

na tváří smích a v hrdle slzy.