úterý 9. června 2020

Jízda do hlubin noci

Pil jsem svoje osmé pivko a nevinil jsem nikoho než osud, který zachovav se ke mně macešsky a zle se mnou zamnuv, zmítal mnou tam i sem, abych posléze ve vichřici lásky proboden byl šípem Amora. Vysvětlím vám, jak to bylo. Nejprve jsem ztratil přítelkyni při dopravní nehodě a pak mě její best friendka požádala, jestli si u ní nechci vylít srdíčko. Skončili jsme samozřejmě v posteli. Víte přece, že nejsem žádný slaboch a problémy rozhodně neřeším v knajpě. Ale tentokrát byla bída prostě tak hluboká, že mi nezbývalo, než se jít opít a setřást ze sebe jha zoufalství! Tato nejlepší přítelkyně, říkejme ji Leona, za mnou hned přišla a položila mi dlaň na dlaň, co vám mám povídat, to gesto mě očarovalo a já se hned zamiloval. Měla dlouhé, opálené nohy a bujné poprsí. Nechybělo jí nic z dívky, se kterou bych chtěl strávit aspoň půl roku života. Nelítostně jsme si užívali letní týdny, které nám život tak milosrdně nabízel. Neměli jsme před sebou žádné tajnosti - ona o mě věděla vše, už když jsem chodil s bývalou přítelkyní a já zas věděl o ní vše, protože byla její schovankou a vrbou.

Žádné komentáře:

Okomentovat