Ctižádost a panovačnost nejsou vášně, které by mě poháněly. Spíš tak prokrastinace a lenost - raději než do posilovny si zajdu před výlohu posilovny a očima sjíždím vypracované zadečky slečen, které tam do úmoru mučí své dokonalé, sexy tělo! Dělám to tak až nepřirozeně často, ostatně mě už na ulici zastavili cajti a žádali po mně legitimaci! Poté, co si mě prohlédli (opilého), vysvětlil jsem jim polopatě, že jsem psychicky narušený a oni mě nechali jít - znali mě... Neodložím nikdy masku skeptika, ani ve stáří, kteréjo se nedožiju, celý život prožiju ve zklamání, hořkosladkou porážkou. Sledováním zadečku mladých slečen. Život je ustavičný pád, nevíme, kam se řítíme, ani kdy tam dopadnem, proto jak je příjemné, dokud jsme ve vzduchu...
Ostatně kdykoliv mě potkají cizí lidské bytosti, říkají mi, že vypadám jako smrt. Pro mne ale smrt je jedním z mechanismů, který biologicky znamená totéž co pokrok - vývoj druhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat