Byla krásnými broskvemi ve sněhu zimy. Když spolu chodili, byly to dny, které měly být označeny v kalendáři... jako pomalé bílé ryby na jaře ve štiplavém proudu byli viděni procházet se křivolakými uličkami, propleteni údy, úhledně kráčející a často bylo slyšet jejich hlasy ve vrcholcích stromů, s nimiž si pohrával vítr... mouchy jim lezly po rukou i nohou... asi se měli napřed dovolit světa, bylo-li jim tolik štěstí dovoleno!
"No tak jsem tady", ohlásil.
"A víš, že mě to nepřekvapuje?"
"Smím ti nést aktovku?"
"Ovšem."
Kráčeli několik minut a neřekli ani slovo. Když pohlédla o něco vedle sebe, viděla na něm, že je spokojený.
"Jirko," začala.
"Ano, Anno?"
"To nic..." a šla dál. "Sejdeme se v posteli."
Ona pracovala na svých písemkách a on vyklepával koberce a pucoval podlahu. Ozývalo se cvrčení vody ze ždímaného hadru.
"No tak jsem tady", ohlásil.
"A víš, že mě to nepřekvapuje?"
"Smím ti nést aktovku?"
"Ovšem."
Kráčeli několik minut a neřekli ani slovo. Když pohlédla o něco vedle sebe, viděla na něm, že je spokojený.
"Jirko," začala.
"Ano, Anno?"
"To nic..." a šla dál. "Sejdeme se v posteli."
Ona pracovala na svých písemkách a on vyklepával koberce a pucoval podlahu. Ozývalo se cvrčení vody ze ždímaného hadru.
Žádné komentáře:
Okomentovat