středa 11. března 2020

Ještě chlup

Nahoře bouřil klavír, srdcelomně, zoufale, jako by nemínil přestati. Jak jsem se procházel, tančil vedle můj stín jako ďábel na námluvách. Dovedl jsem mlčet, když mě urážela, nedokázal jsem však vykouzlit na tváři lživý úsměv. Vrhal jsem kolem sebe vražedné pohledy... a posléze ji zcuchal vlasy. Odešla za kámoškou do baru, netrvalo však dlouho a napsala mi smsku. V ní stálo prosté: Chceš mě?
Odpověděl jsem stejně prostě: Ano, ale jen jestli s sebou vezmeš kámošku.
Dobrá trojka totiž stojí za mnoho - včetně potlačení hrdosti!

Žádné komentáře:

Okomentovat