Prožil jsem nejhezčí dětství. Žili jsme s rodinou ve vzdušném domě. To bylo až potom, co jsem byl velký, co se mi zdálo, že jeden malér stíhá druhý. Kromě toho, že tatík byl denně našrot a denně bil mámu a ségru, jsem si neměl nač stěžovat. Toužil jsem sice vypadnout do světa, kde mě bude stíhat méně bolesti, ale byl jsem ještě mladý. Místo toho jsem jednou při obzvlášť hlučné nadílce vzal lopatu ze sklepa a přetáhl ožralého fotra po hlavě. Bylo mi jedenáct. Je to už tedy přes dvacet let. Přesto jsem se s jeho vraždou dosud nesmířil... i když nestál za nic. Měl jsem pocit, že se kolem mě v pubertě všechno hroutí.. a chtěl jsem se, odpusťte, že to tu vyznávám, zastřelit... Vzít flintu a odkrágloval se - jako to myslivci dělají s jeleny. Ale místo toho jsem jen přežíval dál. Až jsem potkal Peťku. Ta mě změnila od základu. Už jsem neseděl sklíčeně doma, začal jsem víc chodit po diskotékách a chlastat a úplně mě přešla nuda. Přicházel jsem ožralý a zfetovaný a pak jsme měli aspoň deset minut sex, než mi splaskl. Byla ale se mnou jinak spokojená. Vyprávěl jsem jí znamenité příběhy a vůbec ji měl rád jako vlastní ségru, která se tou dobou živila jako striptérka. Moje rodina byla fajn, ale byl jsem upřímně rád, že konečně po všech těch hrůzách žiju sám - jenom s Peťkou - v jejím bytě. Za rok se se mnou rozešla a já úplně zvlčil. Všechno zlé a všechno smutné, co jsem v životě prožil, ale přebila vzpomínka, jež byla mocnější než smrt. Vzpomínka na náš sexuální život.
Žádné komentáře:
Okomentovat