Proč se třeba v malbě oslavují Monticelli a Ingres a ne takový Jan Steen nebo naprosto dobu předběhnuvší Brouwer? Protože akademici bez estetických měřítek dávají přednost srozumitelným barvám a moderní perspektivě před konzervativní paletou, vesměs chiaroscurem a tvářemi vyjadřující šílenství, smích, hrůzu nebo zuřivost, každopádně strašlivé emoce.
Na lodi potkan k potkanu se lísá,
po lásce k němu přivoní:
počkej, vždyť já jsem potkan a ty jsi
obyčejná krysa!
Uveďme průměrné nebo třeba i lepší plátno Alfreda Monticelliho.
Jak vidíte, zde výjev téměř stojí. Nebýt psovoda, byl by úplně zmrzlý. Kdo je naneštěstí barvoslepý, díky naprosto splývavým kombinacím barev nejspíš (určitě) vidí jen pruh pěšiny v lese.
A teď Brouwerovy opilce:
Tady naproti výše znázorněnému jsme svědky kulminace při popíjení. Blíží se hodiny, kdy se zavírá krčma. Ti, kdo ještě neodpadli, odpadnou po zamknutí vrat.
Osamocený piják vzniklý kolem roku 1630 snad sloužil jako podklad k emotikonu "troll face" z páté epizody třetí série Black Mirror z roku 2016 nebo tak nějak, která mezi fanoušky získala status kultu. Zde každá jednotlivá postava by mohla vyprávět příběh, ale dohromady jsou, uznejte, speciální. Jako skupinka Baníkovců, kteří zavítají na meč Sparty bez ochranných přileb a obušků.
Žádné komentáře:
Okomentovat