Nekňuba

Teprve jsem se probral z bezvědomí!

Chtěl jsem ji zasypat deštěm polibků, aspoň její prostředek. Ale ona šla na manikúru. Údajně. Nejspíš šla za jiným borečkem. Chcete snad ode me kresbu uhlem, představující jakýsi tanec smrti, ohavnou fantasii nevalného provedení? Něco nechutně nepovedeného? Kde ji zachytím nahatou jak Evu? A nebo hovno.

Budou dvacátá léta, ta nostalgie, co? Takže oblek, cigará, páč neškodí a nebudou. Mafii k moci. Říkám si, jestli vyměníme elektrické žárovky za kerosinové lampy... Zvuk se dostane do filmu, rozhlas do povědomí posluchačů.

Trh, trh a ještě jednou trh. Poroste až do nadzemských výšin...