neděle 29. prosince 2019

Mošt v dírce

Vyslechla jeho poklony s koketním výrazem, upřela na něho své hluboké oči, potom se mu vrhla na poklopec. Sklenice za jejich nahými těly zářily jako iluminace v zahradě. Poté, co se spolu vyspali, usnuli spánkem unavených. Po probuzení se vrhla na přípravu večeře. Jedli korsické kosy, římské nudle zvané lasagne a popíjeli k tomu šampaňské. Byli spolu už dva měsíce. Během té doby měli bezdůvodné výbuchy veselosti a někdy i hádky, chvilkové přeháňky, které hned zaplašil smích.
Jiří býval v ateliéru po celé hodiny zcela sám. Klid této velké místnosti, v níž bylo slyšet jen splachování záchodů za stěnami, v něm vzbudil nejapnou touhu stát se velkým malířem. Brzy mu při malování začaly oči od práce utíkat. Upíral je čím dál častěji na loupající se stěnu, bloudil jimi po torzech, na nichž se vrstvil prach jako útržek sametu. A jako poutník ztracený v hlubokém lese, kterého všechny cesty přivádějí stále na jedno místo, nalézal v každé myšlence zas jen vzpomínku na poslední noc se Sárou. Ke všem čertům, choval se jako Gal, nedostávalo se mu disciplíny. Cosi pevnějšího nežli železný řetěz jej připoutávalo k té skvělé milence.
Představoval si místo malování její nožku. Ty hedvábné pantoflíčky vroubené labutěnkou...

Žádné komentáře:

Okomentovat