Bylo poledne. Slunce pálilo skrze tenkou clonu souvislých bělavých oblak. Vše mlčelo. Jen novomanželé ve světnici vřískali jak kohouti.
"Dej si na ně bacha, ten maník je hustý, ona vždycky takhle ječí, když ji přeřízne," prohlásil okolojdoucí školáček.
Poslední ženská, kterou jsem to léto opíchal, byla sestra této novomanželky. Linda. Fantastické příběhy z jejího života se pro mě staly naprosto nepostradatelnou nutností. Slýchaval jsem ji drmolit o tom, jak ji v mládí unesli UFO a stala se ženou vůdcem banditů atd. a čím barevnější a pestřejší bylo její vyprávění, tím víc jsem si všímal, že je ostentativně krásná. Měla bujné poprsí a macatou prdel, na kterou si ráda nechala naplácat. Namluvila mi, že nemá peníze na nové auto a protože tamto bylo staré, nevyplatí se jí ho opravovat. Připomínala mi v něčem opravdu takovou tu manekýnu z reklamních letáčků na úžasný život, jak pózuje pro fotografy, směje se na břehu moře a je celá růžová a dokonalá. Lačná ústa, která neustále sají partnera a jsou tuhá a křehká a moc nejí, zato osmršť pijí a ozlomvaz líbají. Řekla mi, že moje poslání je šířit semeno do jejích žil. Pochopitelně mě to potěšilo. Kolik holek ti něco takového řekne? Znamená to, že tě mají rády... jsem si aspoň myslel.
Žádné komentáře:
Okomentovat