Spal jsem, když jsem uslyšel ránu. Byl jsem hned probuzen. Dveře v předsíni zarachotily, jako by je sramoval vlak. Okamžitě jsem se šel podívat, co se stalo. O pár setin sekundy se mi naskytl pohled, který do dneška nemohu vstřebat. Stál tam divný člověk, půl muž, půl kozel. Celá jeho vyschlá tvář byla samá vráska. Podle vzhledu mu mohlo být stejně dobře třicet nebo sto. Měl humanoidní tělo zakončené kopyty a v jednom z nich třímal plechovku s pivem. Obnažené, otevřené, široko daleko roztažené oči měl pokryté jemnou mázdrou opilosti. Byl cítit vodkou a lacinou kolínskou.
Žádné komentáře:
Okomentovat