Tak tedy Houbě od S.
Maggie MacTavishová umřela, a opustila tak starého vdovce Conroye. Tato zpráva mu přináší takovou úlevu, že ihned kvapí nervózně sem atam, jen aby dorazil k panu Tombovi, hrobníkovi. "Co stojí pochování mé ženy?" ptá se Conroy. "Pět set liber," odpovídá Tomb a mne si ruce. "Pět set?" drmolí Conroy, jenž křečovitě svírá svoji peněženku. "Jde to udělat levněji?" "Dobře," odpovídá pan Tomb, "nejlevněji to mohu udělat za tři sta liber." "Můj Ty Bože!" kvílí Conroy, počítaje svoje peníze, "Byl bych radši, kdyby ještě žila!"
Mezitím kdesi v jižním Sussexu stojí u kamen nějaký od pohledu mrzák, starý, šlachovitý, spráskaný jak pes a spěšně připravuje oběd pro svého podobně starého kámoše, Buffala Trávu. "Senza, brachu!" říká staroch, který odešel od dřezu a sedl si, aby si vyčoudil pár cigaret marihuany. "To je ten nejdivočejší recept, který jsem kdy zkoušel." "Prima kámo!" říká Buffalo Tráva v mračnu kouře. "Jaký je to recept?" "Je to salát, člověče!" říká starouš. "No bezva - říkáš salát!" souhlasí Buffalo Tráva. "Jak ho připravuješ?" "Je to strašně jednoduchý, kámo!" říká starý, "nasbíráš hlávkový salát, rajčata, okurky a mrkve, potom to smícháš a hodíš do toho nějaký LSD, ustoupíš a sleduješ, jak sebou ten salát sám lomcuje."
Pit a Pat jsou náhodní sourozenci, dvojčata, žijící v malém městě blízko moře, řekněme v Newquayi. Pit je ženatý a Pot je svobodný, ale vlastní malý veslový člun. Jednoho dne Pitova žena umře a o pár dní později se Potův člun potopí. Pot jde o týden později po ulici a potká tam paní Godballovou, biskupovu ženu. Paní Godballová si splete Pota, veslaře, s Pitem, který právě ztratil ženu. "Je mi té tvé ztráty tak líto!" říká paní Godballová. "Ó děkuji Vám!" odvětil Pot, veslař, "ale mě to není vůbec líto. Ona byla shnilá stará bárka již od počátku. Měla ohromnou škvíru na předku a velkou díru vzadu, která se zvětšovala pokaždé, když jsem ji použil. Smrděla rybinou a měla ve zvyku pořád propouštět vodu. Její spodek byl skutečně silně poškrábán a kdykoliv nastal vítr, nebylo bezpečné být v její blízkosti. Poslední týden se tu potulovali tři chlápci a chtěli se rozveselit, tak jsem jim ji půjčil. Řekl jsem jim, ať si to s ní klidně rozdají, ale ti tři idioti se do ní zkusili dostat naráz ve stejnou dobu. Samozřejmě, že se rozpukla vejpůl. Nyní je pryč, a já z toho mám radost!"
Žádné komentáře:
Okomentovat