Když se policisté u výslechu ptali svědka Lukáše, jak vypadal, když jí napadl, ten jenom nechápavě valil bulvy.
"Myslíte, jestli se nepřipravoval na spáchání vraždy? Jako že přecházel sem a tam, mnul si ruce, možná slintal a mumlal si pro sebe?"
"No.. když to podáte takhle, tak to asi nebylo, co?" koutky úst vyslýchajícímu málem vyletěly k úsměvu.
"Jistěže ne. Neleze vám to na hlavu? Byl prostě zdrogovaný a hodně to ráno pil, myslím gin. V afektu se prostě neovládl..."
"Dobrá, možná nakonec vás kamarád nedostane trest smrt."
"To je fajn, já ho znal jako malého a měl už tehdy dost problémů... totiž víte, když byl mladší, hrával dost golf. Nesnášel ho. Hrával i jiné míčové hry, třeba volejbal, basket nebo tenis. Tenis měl rád, protože golfovým míčkem čatso dostával údery do hlavy a tenisový míček, ten byl o dost měkčí, tím to tolik nebolelo, když schytával rány. Zatímco po golfu byl poset modřinami, po tenisu se dovedl krátce i usmívat."
"Jeho nevlatní fotřík ho tak zpracovával? To jsme ani nevěděli," významně si odkašlal.
"No jo, takže teď, co se stalo tam u lesa...Viděl jsem teprve to, jak běžela o život tryskem po trávě, jako by jí hořely vlasy a koudel u zadku. Než jí celý udýchaný na mýtince doběhl, pěkně od plic ji vysvětlil, jaká je to běhna... a pak jí jen asi půl minuty bil do tváře a kousal do prsou, než jsme k nim stačili doběhnout. Od pohledu to měl v hlavě docela převrácené. Nevypadal ani jako moc nasraně, jea jen trochu nepřítomně, asi jako dealer drog Vašků, co ho nedávno odsoudili na patnáct let poté, co ve strachu v toxické psychóze, že ho chce přítelkyně vykuchat jako rybu, sám do ní opakovaně nořil čepel nože."
Žádné komentáře:
Okomentovat