Všichni tyhle lidi, napadlo mě, mají bíle vykachlíkovaný hajzly, a dělají stejně velký a smradlavý hovna jako medvědi na horách, ale všechno se to spláchne do vyhovujících stok, který jsou pod dohledem, a nikdo už na ty hovna nemyslí, a přitom ho ani nenapadne, že pochází z moře, ze sraček, pižma a šlemu. To mi běželo hlavou, když jsem myslel v pátek odpoledne na Klaudii. Patřila mezi mé nejoblíbenější exky. Měla prostřední postavu, dlouhé hnědé vlasy, hrany koz měla perfektně oblé a v tangách skrývala naducané půlky, z druhé strany pak třešničku, která patřila mezi nejzajímavější svým tvarem i materiálem. Jedním slovem, byla úchvátna. Hmotně byla taky skvěle situovaná, její rodiče byli právníci. Takže není divu, že mi asi po třech týdnech vrzání oznámila, že si našla jiného, daleko bohatšího s větší budoucností i s větším nadělením v kalhotách. Ten její nový byl asi třiadvacetiletý černoch ze Zimbabwe, který přijel studovat do Olomouce češtinu. Byl na nějakém výměnném pobytu nebo co. Měl ho strašně dlouhého, z toho aspoň, co říkala, a bolestně žilnatého, takže každý náraz do ní byl jako šťouch v mokrém snu. Cítila se penetrována současně údem i kulečníkovým tágem... Proto mě asi vyměnila za nějakého balíka z balíkova s tím jeho nevinným výrazem, všechno dovnitř a nic ven, jako by stále překvapeného z toho, co se kolem něho všude děje. Že všude jezdí auta, na veřejnosti musíš vlézt do země, aby ses mohl vychcat a musíš za to ještě platit a nebo z toho, že civilizovaní lidi chodí k volbám. Byl úplně vypatlaný, to jsem viděl hned.
A ona se jen tak mimochodem pousmála a u dvojky růžového (mého oblíbeného Veltlínu) mi oznámila, že teď chodí s ním.
Když si představím, že na ni chmatá ten jak opice vyhlížející černoch, že si před ním sundává halenku, boty, a dokonce kalhotky, chce se mi až plakat.. a to ještě deset let po tom, co to mezi námi skončilo!
Podezříval jsem jí, že přechodila náš skvělý vztah jako někdo jiný přechází chřipku... a aby ten rozchod s ní měl punc kvalitně odvedené popravy, ještě mi řekla, že s ním čeká děcko.
S mladým negrem.
S mladým, jak makak vyhlížejícím negrem na výměnném pobytu.
Z univerzity.
Svět se se mnou zatočil prudčeji než po loku vodky a já měl chuť jí surově zmlátit.
Naštěstí Klaudie tušila, že jsem násilnický typ a neumím nic vyřešit v klidu, a tak mi před setkáním do vína nasypala trochu projímadla... takže sotva jsem pocítil nutkání ji pocuchat vlasy, ucítil jsem svá pracující střeva, která co nevidět měla začít fungovat po svém, vzít otěže do svých rukou...
Vyhla se tak smrti nejspíš, říkám si.. a já se vyhl vězení. Díky bohu za to, že byla přinejhorším důvtipná, když už ne věrná!
Žádné komentáře:
Okomentovat