Vepř je zvíře, které je nám v tolika směrech užitečné, že nedokážu pochopit vlnu odporu, která se proti němu v posledních letech zdvihla. Nejdřív katolíci začali v pátek jíst ryby, pak někdo (se sklony k veganskému životnímu stylu) převzal jejich zvyk, ale zcela nesmyslně zakázal jíst prase. Teď jsou džihádisti na větvi z toho, že se v amerických restauracích podává divoké prase na hniličce, nebo s čím zas šéfkuchaři přišli. Neboť Muhammad zakázal už dávno jíst vepřové maso. Má se za odporné. Je to rozhodnutí vedené zdravým rozumem, a dokonce soucitem s tvory, kteří s námi žijí a k nimž máme tak blízko? Neumím rozhodnout. Jenže každopádně své zdraví ochuzujeme o mnohé červené krvinky, které se nám hodí. Taková posolená prasečí ledvinka není o nic méně chutná než střeva čerstvě uvařené průměrné středoškolačky, co chodí na gympl do Třince. O nic horší ani o nic lepší. Prakticky totožná chuť. Pradávná hloupost je tedy opět na světě, zrodila se ze směšně čistotného prasátka, které sice občas pojídá své výkaly a když ho v kotcích překvapíte uprostřed náhodných, nevázaných sexuálních hrátek, může se vám udělat notně šoufl, zvlášť jste-li citlivější povahy, avšak zároveň ho využíváme běžně v medicíně, a to tak, že si z něj lidi transplantují kůži nebo srdeční chlopně... Když se dá dětem volnost a neobtěžují je maminky s plínkami, co dělají? Hrají si začasté na prasátka. Kvičí, válejí se v bahně atp. Proto nehledejte nic hříšného v tomto pozoruhodném druhu a místo toho si užívejte pohled na savce, který je pro člověka darem z nebes, ať už na talíři nebo ve volné přírodě!
Žádné komentáře:
Okomentovat