Chvíli jsem se pásl pohledem na postarší bezďačce, soustředěn hlavně na kozy v té bundě děravé, která s ním spala na matraci pod širým nebem. Protože hodně pil, nepočítal jsem s tím, že by kopulovali. Ale s tím, kdo ji dneska v noci oklátí, si nemusím dělat starosti. On se někdo z jeho známých najde, kdo jí ho tam rád strčí... Jelikož vím, že pohyb každé věci je podmíněn dvěma stavy, stavem trvalého klidu a trvalého neklidu, zjevné změny, vůbec mě nebolí, že sexuální věci těch bezďáků nepřetržitě přecházejí z jednoho stavu do druhého, respektive od jedné matrace k druhé. Střídají se tam častěji, než si mění ponožky. Každá zachovalejší spí s každým, kdo ještě nezatuhl z pálenky, z polské žitné. To mi připomnělo čínský I-ťing a asi padesátý osmý hexametr, který spočívá v sváru, tvoření nebe, v hlubině vodní... něco jako že z jitřních červánků (když ráno začneš pít) potečou slzy (tím se rozumí blitky, případně kaluž krve..., až se o tu kost servou...). Nerad bych tu snížoval vážnost Knihy proměn, ale když mě prostě rozesmívá, že v ní je obsažena moudrost chicagských nejnižších vrstev.
Mimochodem v té básni ještě asi osmkrát křičím: Nechci vod Boha takovej svět!!!!
A Bůh, který je obvykle hluchý, na to v podobě deus ex machina odvětí: "Nemám ti to za zlé."
"Fakt, myslím to vážně, nechci!"
To všechno škaredé jsem napsal jen proto, že nás způsob života je tak obyčejný. Všichni jsou si tak přihlouple věrní. Vyschl tak pramen vynalézavosti v podvodech, který byl k nezaplacení.Vězte, že když spí dvě osoby opačného pohlaví v jedné ložnici, obvykle jde o manžele. Dneska nikdo neumí mít pořádně tajně bokem milenky!
Žádné komentáře:
Okomentovat