Dinosauři znali jen strach a vztek

Na svém hradě rytíř statný
jménem Smil žil přeudatný,
jenž však jednu vadu měl,
že o lásce nevěděl.
Nevěděl ten rytíř tupý,
že má kunda krásné chlupy,
a že hned má trhání, 

jak slyší o mrdání.

Tak se začíná jedna ze zábavnějších knížeček českého písemnictví. Má jedinou vadu. Není aktuální. Prasečinky si můžete přečíst na libovolném k tomu určeném webu. Mrdání, lízání, krev z kundy, lvy sápající těla pan, sudy s děrami, čuráky a valchování služek už jsme zažili. Kolik mokrých jamek bylo za posledních osmdesát či devadesát let, co tolik pokročilo digitální vnímání reality, doslova rozmrdáno nenasytnými, z řetězu urvanými, mladíky i staříky pojídajícími viagru na snídani, oběd i večeři? Věru nevím, ale řekl bych, že nespočet. Milión je málo, miliarda je taky málo, zde se pohybujeme v řádech kosmických čísel. Deset na jedenáctou nebo o něco méně. Ale dutina ženy není ještě to nejzajímavější, co se dá na světě uhnat. Můžete dostat dejme tomu pravé spalničky, které, ač se zdají vymýcené, pořád mohou způsobit neplechu a pozabíjet třeba značnou část křovácké společnosti ze zemí trvale nerozvíjejích se. Můžete dostat obyčejný lues a nejít k doktorovi a pak si škrabkou sdírat z kašpárka vředy. Jako to dělal jeden můj známý, budiž země lehká k jeho utrpení.

Svět je velice blahovolný k bolesti. Rád, dokonce se zřejmým uspokojením vás zadupe do prachu, pokud mu jen dáte příležitost. Klíčem k usměvavé existenci je tedy, jak jste se shodli na konferencích života, mít ostré lokty a vyprahlé oči a tenké rty a židácký nos a prázdné srdce a sevřené pěsti. Do toho sedm nul na kontě, dvě auta, tři helikoptéry a každý týden neotřelou milenku s kozami přetékajícími podprdu.

Nevadíte mi! Pramálo se zajímám o zánik. Spíš jen teoreticky. Asi tak jako Carl Sagan ze svého gauče.

Ale toto vyhodnocení výhodna se mi zdá jako dokonalý případ brainwashingu a počátek konce.

Protože atmosféra kolem vás vzbuzuje dojem, že je třeba od klidného skromna ustupovat a naopak se vrtat v mělkých, neuspokojivých finančních vztazích založených na vzájemné úslužnosti, obrácíte pozornost k masovým slevám v supermarketech a lízing je pro vás totéž co eucharistie pro věřící! Smějete se máničkám, ale ty aspoň měly elán, hned vám vadí jejich pošahané vystupování, které znamená vlastně totéž co styl, náznak elegance, a to dokonce i tehdy, když její projev spočívá v pouhopouhém ožírání se na koncertech a v potřásání hřívou na parketu.

Kolik dívek právě ovuluje? Asi jich bude hrstka.

Máte všechny ty vložky a prostředky, když vás bolí hlavička.

A tento ovulační cyklus mi připomíná proces fermentace. Též je to ovál. Nepatřím ke zdvořilým lidem, často někomu bez varování natáhnu, a kochám se při pohledu na jeho stékající krev po linkách tváře. Jsem hrubián nejhrubšího zrna!

A tak jakmile někdo urazí ovulující dívku, koleduje si o surovou smrt!

Často se podřeknu a utrousím nějaké tajemství. Někoho mé prokecnutí může stát kejhák.

Hatím často dívkám plány, když jim potají naleju sajrajt do koktejlu a ony pak usínají na baru. Místo aby šly za přítelem sledovat Svítání.

Mlíčí mě fascinuje svou hustotou. Je to rybí sperma, které produkuje nějaká kytka, proto se říká mlíčňák, nejen kvůli mléku, ale taky proto, že mlaďounká rostlina roní šťávu.
Jsi jako svícen, pod kterým je vždy tma. Vychcanost nad vychcanost. Předstírání, mam, klam a růžové brejle k tomu. Dal bych ti do frňáku, že jsi pouze praktická, že jsi jako ostatní. Že nedokážeš být autentická a neoceníš nádheru prohry, pády do hrůzy a všelijaké překážky.