Otloukánek

Král vykořisťuje zemi pro vlastní prospěch, jako by to byl jeho stateček. Žije v perfektním přepychu a v naprostém strachu. Zavírá se ve svých palácích, obklopených strážemi.

Kdy aposledy jste byli na maškarním průvodě? Už je to dlouho, což? Zrovna tak já. A tak mi hlavou běží starosti. Co když jsem opravdu nemocen? Nemyslím tělesně nemocen, myslím duševně. Vždy jsem si namlouval, že jsem klaun z cirkusu, který netrpí žádnou depresí ani klaustrofobií, ani nemá strach z mokrého klína. Ale třeba jsem opravdu těžký neurastenik, co to povídám, těžký ochlasta, jehož jedinou náplní života je propít se na druhou stranu?! Abych nezamluvil ten maškarní průvod. Viděl jsem ho před pár dny, mašíroval ulicemi. Zvedal jsem se zrovna na nohy po těžké noci s údy ještě rozlámanými, když tu mi vedle kotníku proskotačil chlapec na nějakém skútru. Vypadal povzbuzen nejmíň pěti gramy extáze. A ten výraz, nijak nesvědčící o letargii, jež se zmocňovala mě, mě naprosto rozhodil.

S automatickým pilotem v mozku jsem se vyvrávoral směrem, odkud on vyjel. Vstříc, jak se mi zdálo, dobrodružství nevídaného rozměru. Místo toho jsem potkal jen o něco živější, autentické čáry máry plus slavnostně oděné kvočny kouřící jednu za druhou u stánku s hamburgery. Uvědomte si, že byl horký srpnový den. Jakkoliv nemám chuť k jídlu, když jsem opilý rumem, pohled na některé nenažrané otylé chlapíky mě ihned vrátil do času Horáce, kdy lukánští volové na pastvě vypadali, jako kdyby na spodku žaludku nosili přilepené choboty a jimi se napásali od počátku světa, tak jim sousta létala do smradlavých, bezedných hub. Prost všeho rušivého i vlivů, jimiž se nelze příliš dlouho chlubiti, tedy přítomnosti dívky, vstupoval jsem střídavě na rozkopanou stezku a pak zas na chodník, v obou případech posetými výmoly. Červená světla signalizovala zákaz přecházení, ale já fungoval v jiném čase. Byl to jen další důkaz mizerné vybavenosti chicagské infrastruktury. Tolik peněz se vyčerpá na ochranu pozemku, na zabezpečení festivalů a slezů a sletů (rozuměj, srazů zlaté mládeže), že přitroublí Amicí za volantem sedanu nemají čas narazit do speciálně jim vytyčených svodidel a nebo vjet do čerstvě položeného betonu. Protože příliš fungují křižovatky, všude visí návěstí a cedule a značky, i když jich není vůbec třeba. Docházelo by ke kuriózním nehodám a víc lidí by přicházelo o životy i finance, vyhasínalo by víc masa, tak jak to má stuprum rád.