Most a louže

Není nad původnost,
každý po ní touží,
lidé chodí přes most,
to já půjdu louží.

Měl jsem noční můru. Zdálo se mi o nemluvněti, vylézajícím zakrvácené a třesoucí se z matčina chladnoucího těla. Dítě. Ohavnost. Pak střih a byli jsme v místnosti s krbem, tam něco praštělo a hořelo. Dítě se připlazilo k ohni a vymočilo se do něj, takže jej téměr uhasilo. Pak se zdálo, že se jako dospělý urazil, tvářil se nějak vzdorovitě.