pondělí 16. dubna 2018

Tulit se do dírky

Asi až do čtvrtku nebudu k dispozici, nebudu zvedat telefony ani přijímat nabídky k sňatku. Snad přežijete ve zdraví, děti moje. A pokud ne, sejdeme se v pekle!
Já totiž věřím na peklo.
Jen pohleďte na všechna ta monstra tam venku...

Peklo musí být vyhrazené všem monstrům mezi námi, která ostatně nikdy neumírají, jen se smaží na věky věkův na středním plameni s bičujícími diblíky za zády!

Trajdáte ulicemi, myslíte na to, že váš hněv ochutná co nejvíc bídných, mrzačících kuplířů s city, když tu zčistajasna poznáte příšeru ještě nápadnější. Chlapce s velkýma očima, ze kterých se vám obrací žaludek. Jsou to oči spíš psí než lidské.
Není ho ani půl chlapce. Je takový nanicovatý. Culí se jak pitomeček a prosí na rohu cápka s prazdrojem o desetník, aby si koupil zmrzku.
Ale vy už cítíte, že se z něj, až boží mlýny domelou, stane kazatel nebo třeba i mesiáš.
Utrápí celé generace podobných chlapců a jako toulavý pes se vychčije do každé strouhy.
Zůstane po něm jen zdecimovaná masa svalů, které dají křídla jeho slovům a žárem bitev povadlé oko otevře nadšením jen sprška ženských tělesných tekutin.
Jeho narušená tělesná konstrukce pohltí desítky žen a dá kvasit nespočtu dětí, jež utopí jako koťata, až se narodí, neboť nedopustí kolem sebe bobtnat vlastní krev...
Tento budoucí Mussolini z Balíkova přežije války, hladomory, ředitele planety, z drobných hlodavců krysy a z neforemných pak šváby, nesmrtelné šváby.
Dejte na má slova a zahubte jej ještě dnes... neboť z malého dvorečku špíny se, když na něj nahážete sdostatek smetí, stane velké smetiště...

Žádné komentáře:

Okomentovat