Hroch teče

Nejradši mám praktickou a zdatnou Zdenku, srdíčko, které se zve mou snoubenkou, při práci u plotny nebo když spí, mohu jí potají dosytosti sledovat.

Její zadeček má tvar přezrálé mišpule a její krtčí oči, jakmile ji oslovím, zvědavě hledí do mých pěkně z nižšího stupínku, to mám na sexuálních ženských nejradši, když se dívají pozorně a prosebně jaksi k nám nahoru do nebes z pozice své malé postavičky a foremných boků!

Krájel jsem zrovna mrkev, kterou jsem si chtěl nastrouhat s jablíčkem a dosladit trochu cukrem, když tu mi zaklepala na rameno, leknutím jsem s sebou až nadskočil. Netušil jsem, že je stále přítomná v kuchyni, nepromluvila totiž asi minutu ani slovo, což je u ní nebývalým jevem.

Když jsem se otočil, tvářila se jako zpráskaný pes, snad se jí i leskla třpytivá slza na víčku.

Řekla, že se od Ireny doslechla, že s ní píchám. Prozradila jí to prý, protože je její nejlepší kámoška a nechtěla, aby si vzala tak hanebného muže.

Vypálila proti mně páchnoucí granát dětinských lží. Tím, co řekla, se dotkla mé mužské pýchy. Zradila svátost jen jednoho těla a jedné samice, s kterou udržuji intimní kontakt (v tu kterou sezónu).

Samozřejmě mezi námi kdysi s Irčou něco bylo, ale to bylo daleko dřív, než jsem poznal Zdenu. S Irčou to bylo báječné píchání, dělali jsme si navzájem pomyšlení už v baru při pití mochita a pak jsme ze sebe už na chodbě trhali oblečení a naráželi do stěn, prostě pravá divočina. Se Zdenou jsme si šeptali sladká slůvka a dělali si masáže, propletence údů byly o poznání volnější a celkově nebylo kam pospíchat ani se čím vzrušovat, protože její nalíčená, opuchlá tvář a hruškovité tělo pro mě postrádaly jakoukoliv zajímavost.

Když přišla Irena na to, že jí zahýbám s Kristýnou, úplně se sesypala. Z kdysi tak živé ženské se stala zarytá nepřítelkyně chlapů, přestala se líčit a hezky oblékat a v jednom kuse nadávala na to, jací jsou špindírové a že jen chlastají a houby pracují, nevědí, co je život a neznají tíhu odpovědnosti. Zatímco se užírala bezradností, užíval jsem si buclaté, vysmáté, šťavnaté škvírky Kristýny, která brala náš románek jako možnost si dobrodružně zadovádět, když byl její muž na služebkách.

A tak čas běžel, na poli rostl mák, po dešti občas rostly houby a mě se zas zmocnila nechuť Kristýnu obdělávat, toužil jsem se rozletět do dalších, neprozkoumaných oblastí a přerábět nová pole, hledát nová sídliště a panelové přístavby, kde by reprezentativní dámy mohly vzdychat při plnění svých tělesných otvorů... A tak jako básník vyzrává, když píše svou květnatou melodii srdce na prosté papírky, já jsem spokojeně vyzrával poblíž blonďatých pichen, jejichž manželé měli hlavy ratlíků a těla Atlasů, cosi disproporčního v jejich zjevech, tak jak jsem je vídal na fotografiích, jim propůjčovalo zdání exotična - mě přivádělo k domněnce, že jsem ještě exotičtější, jestliže si mě z miliónů vyvolily tak prsaté ženy, a přestože má snědá pleť a trosky zubů vůbec nebyly na první pohled přitažlivé, mé pravé bohatství se ukrývalo, cizím zrakům skryté, v poklopci.

Oblaka prachu a kouře se zvedala kolem zástupů žen, když jsem se nich z vyšourával. A ony poprvé zažívaly orgasmy v kukuřičných polích nebo na pračce, milovaly, jak jsem nápaditý a že je pokaždé přivedu neomylně k vrcholu. Páchly vždy pak ještě dlouho slaně po potu a ostře po spermatu.