"Ach, ty můj holoubku, copak bych ti dovedl ublížit?" ptal se s širokým úsměvem chlapík s knírem. Je v něm něco mefistovského nebo spíš z Hrdiny naší doby. Ale je to obyčejný, zasraný sobec. Kdo sám sobě lže a poslouchá vlastní lež, dochází k tomu, že už žádnou pravdu ani v sobě, ani kolem sebe nerozeznává, a tím upadá do neúcty k sobě i jiným. Tento podivín s mrožím knírem jménem Oldřich patřil k nejpřesvědčivějším sebelhářům!
Žádné komentáře:
Okomentovat